Digitálně, analogově nebo nějak hybridně?
O úrovni digitalizace v silniční nákladní dopravě Příspěvek profesora Dr. Christiana Killeho
Lze vůbec na téma „digitalizace v silniční nákladní dopravě“ napsat něco nového? Nebo již bylo všechno řečeno, jen se nevyjádřil každý? Digitalizace je již velmi rozšířená a silná, do podvědomí však přesto stále ještě nepronikla dostatečně a je tedy nezbytně nutné se s ní dále zabývat.
Průměr místo digitální špičky? Nebo přece jen špatné vzory?
Na rozdíl od řady dotazníkových šetření a výsledků studií nepovažuji logistiku jako celek za nepřítele inovace a ani si nemyslím, že nemá o digitalizaci zájem. Možná je to spíš můj osobní přístup, který lze vysvětlit zkušenostmi z komunikace s velkým počtem firem nabízejících služby v logistice. U anket v logistice je totiž potřeba přihlédnout k jedné skutečnosti: Trh s logistickými službami sestává z desítek tisíc firem – přesněji řečeno ze 70.000 včetně 12.500 firem v oblasti kurýrních, expresních a balíkových služeb. Z toho přímo na silniční nákladní dopravu připadá 35.000 (bez kurýrních, poštovních a balíkových služeb, které vzhledem ke své struktuře zaujímají zvláštní postavení). Ty představují 50 procent firem na trhu logistických služeb, ale jen něco málo víc než 20 procent obratu. To se odráží také ve struktuře ve studii „Top 100 v logistice“: Firem, jejichž obrat přesahuje 50 mil. €, je 200 až 250. Z toho vyplývá, že z 99,5 procent se jedná o malé a střední firmy.
Jistě to nemůže být hlavní důvod skutečnosti, že v některých odvětvích je úroveň digitalizace mnohem pokročilejší, i když mají podobnou strukturu. Tato odvětví jsou však většinou příznivěji nakloněná IT nebo se orientují na média. Všechna jiná tradiční ekonomická odvětví, která mají takto rozdrobenou strukturu, čelí podobným výzvám jako logistika.
Abychom to vyjádřili přesněji: Digitalizace pokročila v logistice stejně jako například v odvětví obchodu. Existuje mnoho průkopnických firem, zejména takové, které své výrobky obchodují čistě na elektronické bázi a které trh provětrávají a proměňují. Tím, kdo trpí, jsou tradiční obchody v centrech měst, které jsou zpravidla malými a nejmenšími firmami. A také zde je zjevná jedna paralela: Těmto obchodníkům chybí buď finanční možnosti nebo praktické schopnosti, aby realizovali přesvědčivou digitalizaci, která přinese výhody jejich zákazníkům.
Třídní rozdíly? Finance jako rozhodující faktor
Podobně je tomu na trhu logistických služeb. Zatímco největší hráči v logistice s obratem 100 mil. € a více spouští pilotní projekty a digitalizační iniciativy, chybí malým podnikům v silniční nákladní dopravě - a jsme opět u toho - finanční možnosti a praktické dovednosti. Izolovaný pilotní projekt, u nějž se zkoumá možnost rozšíření na celou firmu, zahrnuje v absolutních číslech pevnou investiční částku, která příliš nezávisí na velikosti podniku. V poměru k obratu nebo k celému investičnímu rozpočtu to může být pro velké firmy zanedbatelná suma - pro malé a střední podniky jsou však takovéto částky zásadní. Z toho vyplývá skutečnost, že úroveň digitalizace top 100 logistických firem je v poměru k mnoha jiným odvětvím velmi vysoká. Úroveň digitalizace zbývajících 99,5 procent je z uvedených důvodů příslušně velmi nízká.
Průměr a špička: více příkladů nejlepší praxe ze středně velkých firem
Proto není třeba si stěžovat nebo povýšeně informovat o logistice v tom smyslu, že toto odvětví je zejména v důsledku vysokého počtu firem v silniční nákladní dopravě málo inovativní a v otázkách digitalizace pozadu. Nýbrž je nutno vyzdvihovat příklady, v nichž malé a střední firmy úspěšně realizovaly projekty digitalizace nebo z nich profitují. Tyto příklady dodávají jiným firmám s podobnými rámcovými podmínkami odvahu, aby se touto úspěšnou praxí inspirovaly a odvážily se k nevyhnutelnému kroku směrujícímu k posílení digitalizace.
Bez třídních rozdílů: společný pokrok
To by byla dobrá výzva na závěr. Rád bych k tomu ale ještě něco dodal. Jediný a v tomto případě důležitý rozdíl oproti jiným hospodářským odvětvím, jako je obchod, je ten, že většina těchto malých a středních podniků je propojena v sítích. Mnoho partnerů poskytuje nástroje, které zejména dopravní firmy digitálně integrují. Že v tomto ohledu z nejrůznějších důvodů, jako je nevědomost, nedorozumění nebo lhostejnost, také neběží vše optimálně, je jiné téma. I zde se však ukazuje, že zákazník, ať spedice nebo zasilatel, s sebou na rozdíl od obchodu přináší možnosti, jak se do digitalizace zapojit. Ať pomocí napojení na platformy, aplikací pro mobilní telefony nebo integrace telematiky a zákaznického IT. Potenciál pro širokou digitalizaci logistiky a zejména silniční nákladní dopravy tu je. Je ale potřeba jej uchopit společně.
O autorovi:
Prof. Dr. Christian Kille je profesorem v oboru obchodní logistika a operační management na Vysoké škole Würzburg-Schweinfurt a vyučujícím na Technické univerzitě v Mnichově. Když se tento odborník na logistiku právě nezabývá kultivací dorostu pro hospodářství, zkoumá trendy v logistice. Se svými expertními znalostmi podporuje svazy a ministerstva, kterým poskytuje prognózy dalšího vývoje logistiky v Německu. Propojte se s ním na LinkedIn nebo Xing.
Mohlo by Vás také zajímat:
Základem silné Evropy je logistika bez hranic
Transparentnost: Výměna palet v dopravě a logistice - na co je třeba dávat pozor
Dopravní barometr TIMOCOM: Koronavirová krize má za následek drastické poklesy